Na stavbě bytového komplexu Vídeňská archeologický výzkum odkryl mimo jiné i velmi významné nálezy z období raně středověkého českého státu, spjaté s existencí Brna jako sídla přemyslovských knížat a centra tzv. brněnského knížecího údělu 11. a 12. století.

Vedle pozůstatků hrazené osady s četnými výrobními zařízeními (pece, skladovací jámy apod.) bylo prozkoumáno na 300 hrobů, situovaných místy v několika výškových úrovních nad sebou, s cennými milodary (stříbrné mince – denáry, ženské šperky – skleněné korálky, bronzové vlasové ozdoby, železné nože apod.).

rotunda1Za mimořádně kulturně cenný archeologický nález lze však považovat zejména objev základového zdiva dosud zcela neznámé sakrální stavby – rotundy. Kostel (popř. kaple) neznámého zasvěcení měl kruhovou loď o vnitřním průměru 6 m, na kterou navazovalo podkovovité nebo polookrouhlé kněžiště (apsida). Podle zjištění neporušilo zdivo rotundy žádné starší hroby kostrového pohřebiště a je proto pravděpodobné, že se v průběhu 11. století začalo pohřbívat teprve kolem již vybudované svatyně. Takovouto interpretaci podporuje i znatelné zahušťování pohřebiště od okrajů směrem k zachycené církevní stavbě, v jejíž těsné blízkosti se hroby vyskytují velmi hustě v několika výškových horizontech a je mezi nimi nápadné množství dětských pohřbů. Lze proto předpokládat, že rotunda vznikla snad již někdy kolem poloviny 11. věku. K zániku odkryté sakrální architektury pak došlo dle některých indicií patrně ještě před koncem 12. století. Brzký zánik svatyně způsobil úplnou absenci tradice nebo povědomí o její někdejší existenci.

Nález pozůstatků raně středověké církevní architektury nebylo možno před zahájením záchranného archeologického výzkumu jakkoliv předvídat. Teoreticky snad funkce i zasvěcení rotundy mohly přejít na kostel sv. Václava, pro období 14. – 18. století doloženého v prostoru cca 200 m jihovýchodně. Na základě stávajících poznatků je možné jednoznačně konstatovat, že v případě pozůstatků rotundy, objevených na stavbě bytového komplexu Vídeňská, šlo o zcela výjimečný archeologický nález, zásadním způsobem rozšiřující a obohacující dosavadní poznatky o raně středověkém brněnském knížecím hradě a jeho nejbližším zázemí. Dosud zcela neznámá rotunda z Brna – Vídeňské ulice se řadí k rotundě P. Marie na Starém Brně a rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, jež jsou datovány do 11. století. Všechny tři jmenované památky reprezentují přitom skupinu nejstarších známých církevních staveb na území Moravy.

rotunda2Rotundu na Vídeňské ulici je proto možné pokládat za archeologický nález mimořádného kulturního významu a ceny, jeden z nejvýznamnějších, které se váží k dějinám Moravy v raném středověku a k počátku české státnosti. Zároveň jde spolu se starobrněnskou rotundou P. Marie o vůbec nejdůležitější a nejstarší archeologický nález středověké sakrální architektury na území města Brna, stěžejní pro poznání počátků brněnských dějin v 11. – 12. století. Hodnotu nálezu dále zvyšuje jeho zachycená vazba na okolní soudobé pohřebiště a sídliště, umožňující přesnější dataci a zasazení stavby do dobového sídelního, sociálního a společenského kontextu.

Nález rotundy značně obohacuje památkový fond České republiky i samotného města Brna.

Veškeré doklady jednoznačně svědčí o tom, že záchranným archeologickým výzkumem odkryté pozůstatky raně středověké rotundy (kostel, kaple) neznámého zasvěcení jsou nepředvídaným, kulturně cenným archeologickým nálezem mimořádného významu. Zachování pozůstatků kostela je v tomto případě nepochybně v zájmu celé společnosti i samotného města Brna.

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., proto navrhl Ministerstvu kultury ČR, aby rozhodlo o nálezu pozůstatků rotundy, jako o nálezu mimořádného významu a prohlásilo jej za kulturní památku.

Ministerstvo kultury ČR na základě návrhu Archeologického ústavu AV ČR prohlásilo v roce 2014 archeologický nález – pozůstatky románské rotundy na ulici Vídeňská za kulturní památku.

RockWine

Vídeňská 18
639 00 Brno

Tel.: +420 603 439 249
Otevírací doba:
po-čt: 15:00 až 23:00
pá-so: 15:00 až 0:00